Na věky s Tebou

V zrcadle obrys Tvůj vidím jen z části,
Tvé modré oči a světlounké vlásky,
ležíš a sleduješ válečné drama,
ležíš a přemýšlíš, co bude s náma.

Pod úhlem pohledu vypadáš skvěle,
mé tajné myšlenky probouzíš směle,
až spatřím dno sklenky – někam ji odložím,
své tělo vedle Tě poklidně položím.

Červené víno nám dodává naději,
že spolu nakonec spadnem do peřejí,
peřejí lásky a šťastného žití,
kéž bych tu s Tebou moh na věky býti.

Příspěvek byl publikován v rubrice Z lásky. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.