Archiv autora: David Procházka

Hradba

Za hradbou z kovadlin, v nejzazším rohoví, odlož svůj velký splín, človíčku bláhový. Trudnost a srdcebol, hoď klidně za hlavu, dortik a koláček, zajdi si na kávu. Vypni si v hlavě stress, nespěchej, zpomal, kdo rychle kvaltoval, obvykle skonal. Peníze, … Celý příspěvek

Rubriky: Začátky a konce | Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Hradba

Karle, Karle, ty to vidíš…

Karle, Karle, ty to vidiš, co se děje kolem, sotva pravdu řekneš lidem, hned tě nazvou volem. Demokracie dozrála, do rozměrů obřích, z andílků se stávají, pekelně odporní zlobři. Tak řekni Karle, co se to děje? Proč v kuse nás … Celý příspěvek

Rubriky: Začátky a konce | Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Karle, Karle, ty to vidíš…

Na konci cesty

V polštářích z plyše, sedíme tiše, hledajíc smysl, veselá mysl, života pohodlí, nikdo se nemodlí, plyne náš svět, hloupých pár vět. Až dojdem konce, zazvoní zvonce, zapálit svíčku, tobě človíčku, vzpomínky zahoří, smutek se vynoří, zamáváš na cestu, políbíš nevěstu. … Celý příspěvek

Rubriky: Začátky a konce | Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Na konci cesty

Vševědův děd

Na dně své sklenice, dozvím se nejvíce, pravdivých vět. Těšíc se z života, s pocitem robota, vstávajíc v pět. Dýchajíc z hluboka, nemajíc aň floka, pitomý svět. Významy hledaje, básní se nevzdaje, myšlenek změť. U brány s nadějí, otevře veřeji, … Celý příspěvek

Rubriky: Začátky a konce | Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Vševědův děd

Odcházení

Odcházení je složité, leč někdy zkrátka nutné, torby vzpomínek nadité, depresivní a smutné. Nad hlavou stále nebe je, vodíkem modré je značně, na každém konci je naděje, že něco nového začne.. Změny jsou někdy potřebné, i když nás u duše … Celý příspěvek

Rubriky: Z domova | Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Odcházení

Vítej zimo

Po roce zas přišly mrazy, vítejte zpět, moji drazí, čekal jsem vás nenápadně, nejdřív v Plzni, potom v Kladně. Vy však jdete opatrně, pozdravíte lidi v Brně, pak zahnete k Šumavě, jinovatka na trávě. Ve městě i na vesnici, užijem … Celý příspěvek

Rubriky: Z domova | Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Vítej zimo

Kdyby byly ryby

Kdyby byly ryby v zadku, pořídil bych malou chatku, z kamení a ze dřeva, nic dalšího netřeba. Beskydy Vy moje milé, prožijeme hezké chvíle, Frýdlant, Hamry, Ostravice, jedle, smrky, borovice. Vůně lesa, hub a mechu, pozorovat zvěř bez dechu, večer … Celý příspěvek

Rubriky: Sranda musí být | Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Kdyby byly ryby

Černé zlato

Černé zlato v zemi leží, parta mužů dýše stěží, kilometr pod zemí, těží, těží, nelení. Temné, tiché, dlouhé sloje, lézt po čtyřech, ni ve stoje, těžké, kruté lopotění, beznaděje, svalů chvění. Doma muže roba čeká, z kolébky mu dítko béká, … Celý příspěvek

Rubriky: Z domova | Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Černé zlato

Vánoční

Zvoneček cinká jen tiše, kapr se usadil v břiše, stromeček s baňkami svítí, Ježíšek dovolí sníti, dárky a vůně vánoční, za chvíli modlitba půlnoční…

Rubriky: Z domova | Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Vánoční

Bobrova báseň

V poklidu a s bázní, píšu sbírku básní, až ty verše dokončím, své poslání zakončím. Nebude již potřeba, bych dělal na chleba, peněz budu míti horu, postavím si velkou noru. Do té nory dám si postel. možná vejde tam i … Celý příspěvek

Rubriky: Sranda musí být | Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Bobrova báseň